Každému z nás, kdo se výrobě mýdel věnuje, záleží na výsledné
kvalitě mýdla. To jaké naše mýdlo bude, závisí na obsahu mastných kyselin.
V mýdlaření nás zajímá 8 konkrétních mastných kyselin (MK). Ty nejenže
dají mýdlu specifické vlastnosti, ale také dost významně ovlivňují, jak se bude
chovat mýdlová hmota během výroby.
Pojďme se jim tedy společně podívat na zoubek.
Řekli jsme si, že nás bude zajímat osm mastných kyselin. Ty
rozdělíme do dvou skupin na NASYCENÉ a NENASYCENÉ a každá skupina bude zahrnovat čtyři MK.
NASYCENÉ MASTNÉ KYSELINY
Nasycené znamená, že neobsahují žádnou dvojnou vazbu. Jsou to rovné
mastné kyseliny, které se snadno skládají vedle sebe, a tím vytváří pevnou
vazbu. Tuky s převahou nasycených kyselin jsou pevného skupenství. Vytváří
pevná, odolná mýdla, která dobře pění a mají vynikající čistící schopnosti.
Jednoduchá vazba mezi uhlíky je dostatečně pevná a neumožňuje navázání molekuly kyslíku, která způsobuje žluknutí. Jsou to tedy
odolné tuky proti oxidaci, které také snadno zmýdelňují.
Mezi tyto kyseliny patří kyselina laurová, myristová, palmitová a
stearová.
NENASYCENÉ MASTNÉ KYSELINY
Tyto kyseliny mají mezi uhlíky jednu a více dvojných vazeb. V místě
dvojné vazby se řetězec mastné kyseliny různě láme, čímž zapříčiní, že se
molekula hydroxidu sodného hůře navazuje ke karboxylové skupině a přeměňuje jí
v mýdlo. Proto tuky s větším obsahem nenasycených mastných kyselin
déle zmýdelňují.
Dvojná vazba se vyznačuje tím, že není příliš odolná a snadno se
rozlomí, čímž vznikne více kratších řetězců, které podléhají oxidaci. Čím vyšší
počet dvojných vazeb tuk má, tím je méně odolný.
Nenasycené mastné kyseliny mají dlouhé hydrofobní
zbytky, jsou tedy méně rozpustné ve vodě a vytvářejí jemnější a krémovější pěnu.
Díky různě zahnutým řetězcům, nejsou schopny vytvořit pevnou vazbu, a tak tuky
s převahou nenasycených kyselin mají tekuté skupenství. Vytváří tak měkčí
a méně odolná mýdla.
Mezi nenasycené mastné kyseliny řadíme kyselinu olejovou,
ricínolejovou, linolovou a linolenovou.
Každá z těchto mastných kyselin po
zmýdelnění vytvoří sodnou nebo draselnou sůl mastné kyseliny, což je vlastně
naše mýdlo.
Př. Kyselina stearová po zmýdelnění hydroxidem
sodným vytvoří stearát sodný.